Založit webové stránky nebo eShop

ARISTOKRAT-CLUB  vše o panských sídlech a dalších památkách

Kauzy-památková péče

Seznam článků:

Tvrz Plaňany

Kauza: Obec chce zbourat renesanční tvrz, záchrana by totiž stála 20 miliónů

 

Poloha: Středočeský kraj, okres Kolín, městys Plaňany

Majitel: městys Plaňany

 

Jako by nestačila nedávná "aféra" se (nezákonně) zbouraným klášterem v Chebu, je na obzoru další nehorázný počin, kterého se chystá dopustit městys v Plaňanech.

Jedná se o starodávnou budovu, která je pozůstatkem renesanční tvrze a měla by se právem řadit k významným památkám obce - místo toho však dlouhodobě chátrá a zastupitelé se rozhodli bývalou tvrz srovnat se zemí.

Historie:

Starší tvrz byla v Plaňanech postavena pravděpodobně již ve 14. století. Stála v blízkosti pozdějšího poplužního dvora, avšak o její podobě nejsou bližší a podrobnější informace.

V Plaňanech poté vznikla za Mirků ze Solopysk (kterým patřilo zboží v 16. století) tzv. mladší tvrz a to přímo v poplužním dvoře, uprostřed vsi.

V roce 1623 při prodeji byla uváděna jako sešlá a vytlučená od vojáků. Byly v ní tři světnice, tři suché sklepy a několik komor. Později byla využívána jako hospodářská budova, kde fungoval pivovar, později ratejna a sýpka.

Do dnešních dnů jsou dochovány valeně zaklenuté sklepy s výsečemi, na obvodové jižní zdi se dochovaly zbytky jednoduchého sgrafita. Vnitřek bývalé tvrze je poznamenán pozdější přestavbou na sýpku a patra jsou dřevěných konstrukcí.

Do 90. let 20. století budovu využívalo JZD, po jeho zrušení tvrz již jen chátrá. Podle posudku, který si obec nechala vypracovat, jsou narušené dřevěné části a kostrukce, musely by se též sanovat obvodové zdi budovy. Obec získala dotaci ve výši 0.7 milionu Kč., ale vzhledem k tomu, že celkové náklady na záchranu tvrze by se vyšplhaly na 20 milionů, rozhodli se zastupitelé 27. září 2016, že tvrz bude zbourána. Starosta obce nechal vypracovat projektovou dokumentaci na demolici objektu a požádal o vydání demoličního výměru.

Na připomínku, zda by nebylo vhodné počkat na vyjádření veřejnosti, starosta odpověděl, že demolice bude definitivně rozhodnuta podpisem smlouvy s dodavatelem prací na příštím zasedání.

Zdroj: zápis ze zasedání (bod č. 13 - špejchar)

http://www.planany.eu/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah725_8.pdf&original=z%C3%A1pis+a+usneseni+XXI_2016.pdf

Problematice bývalé tvrze a upozornění na záměr obce tvrz zbourat se začali věnovat i jedinci a skupiny na Facebooku a zároveň začali vyvíjet aktivitu na záchranu tvrze.

Další informace a fotografie ohledně současné situace najdete též na:

http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/mirkovska-tvrz

 

Jde bohužel o další trestuhodný případ, kdy majitelé - v tomto případě obec - zanedbala péči o historický objekt a situaci se snaží řešit demolicí s poukázáním na to, že je to v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví...

Zřejmé pochybení bude i na straně památkové péče, protože plaňanská tvrz není vedena v seznamu kulturních památek České republiky.

V září 2016 byl proto podán návrh na Ministerstvo kultury na prohlášení plaňanské tvrze kulturní památkou.

Altuální stanovisko městyse:

http://www.planany.eu/m/aktuality/novinky/soucasnost-a-budoucnost-stare-sypky-vplananech-68cs.html

 

Fotografie exteriérů tvrze byly publikovány se svolením autora pana Martina Veselky. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:M%C3%ADrkovsk%C3%A1_tvrz_(Pla%C5%88any)

 

Plán dochovaných sklepů tvrze. Křížkové - zdivo renesanční, šrafované a tečkované - mladší úpravy. Zaměření a kresba J. Úlovec, zdroj: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, K-R.

Výřez z katastrální mapy z roku 1843. Budova tvrze-sýpky je při jihovýchodním nároží bývalého poplužního dvora. Kresba J. Úlovec. Zdroj: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, K-R.

 

Zámeček Schlaraffia v Jablonci nad Nisou

Kauza: Zámeček lze zbourat, není památkou

Stav únor 2016

Již několik let se v Jablonci nad Nisou řeší "kauza" jabloneckého zámečku, který patří firmě Malina Saffety a která jej chce zbourat. Do "boje" proti bourání se zapojilo mnoho místních lidí, sepisovala se petice proti bourání, byli tací, kteří se nechali slyšet, že se raději nechají připoutat k zámečku, než by dovolili práci demoliční četě a bagrům.

Na začátek se tedy pojďme podívat trochu do historie, co je to vlastně ten zámeček Schlaraffia.

Zámeček byl vybudován kolem roku 1909 členy pánského recesistického spolku Preciosa Iserina, což byla jablonecká odnož celosvětové organizace Schlaraffia.

Po druhé světové válce tu sídlil Československý svaz mládeže, později patřil objekt automobilce LIAZ, která zde měla školící středisko. Od devadesátých let 20.stol. zámeček několikrát změnil majitele; současným majitelem je již zmíněná soukromá firma Malina - Safety. Zámeček poslední desítky let postrádá minimální údržbu a firma byla rozhodnutá objekt zbourat.

Památkáři a někteří odborníci vidí velkou cenu zámečku v aspektu, že nikde jinde na světě nezbyla po Schlaraffii žádná budova, která by byla postavena přímo pro účely spolku.

Co je Schlaraffia?

Schlaraffia vznikla v roce 1859 v Praze a pobočky měla po celé republice i v Evropě, hlavně německy mluvících zemích. Jednalo se o pánský spolek, u jehož zrodu stáli německy mluvící herci působící v Praze. Členy spojovala láska k umění, přátelství a humor. Ženy do spolku přijímány nebyly.

Nejednalo se o spolek tajný, nicméně to byla společnost uzavřená. Kromě němčiny členové spolku používali vlastní jazyk, měli vlastní kalendář a rituály připomínající rytířské časy.

V Jablonci do spolku patřili nejvýznačnější muži města, např. starosta, zámožní podnikatelé. Založení Schlaraffie v Jablonci bylo spojeno také s umělci a herci jabloneckého divadla, byli tam ředitelé jabloneckých škol, profesoři apod.

Spolek byl za války nacisty zakázán. Po válce nebyl v Čechách obnoven a komunistický režim dokonce zakázal vydávat o Schlaraffii jakékoliv informace.

 

Proti rozhodnutí Malina - Safety objekt zbourat se do boje vydali studenti z Jablonce nad Nisou, kteří iniciovali vznik a podpisovou akci petice. Přestože se pod petici podepsalo několik tisíc lidí, nebyla úspěšná. Rovněž jablonecká radnice nemůže se zchátralým objektem nic dělat, protože je soukromým majetkem. Navíc není kulturní památkou. O zápis na seznam památek památkáři žádali opakovaně, leč ministerstvo návrhu nevyhovělo. Své odmítavé stanovisko odůvodňuje stavebně-historickým stavem, avšak nikterak neřeší kulturní a architektonickou hodnotu budovy.

Zřejmě pod tlakem všech okolností vlastník objektu vydal tiskovou zprávu, kterou nabízí prodej zámečku za 1 Kč:

JABLONEC: Zámeček Schlaraffia je za 1Kč k mání, stačí ho odvézt

28. 1. 2014
Už poněkolikáté se v některých místních médiích rozdmýchává příběh "zámečku" Schlaraffia (v překladu: „země povalečů“) v Jablonci nad Nisou, který jeho majitel údajně hodlá zbourat. Dnes společnost, která objekt vlastní, rozeslala Tiskovou zprávu, kterou přetiskujeme v plném znění:

Dlouhodobým záměrem společnosti MALINA – Safety s.r.o., která zaměstnává více než 60 zaměstnanců, bylo rozšíření výrobního areálu na přilehlé pozemky, včetně pozemku, kde se nachází tzv. „zámeček“ – bývalé sídlo spolku Schlaraffia. Vzhledem k naprosto neakceptovatelným podmínkám ze strany Magistrátu města Jablonce nad Nisou ohledně odkupu pozemků sousedících s areálem společnosti MALINA – Safety s.r.o., nebylo možné zakomponovat budovu „zámečku“ do původního projektu rozšíření společnosti.

 Hlavním cílem investice společnosti MALINA – Safety s.r.o. při nákupu tohoto pozemku, a na něm stojící technicky zcela nevyhovující stavby, bylo rozšíření výrobního areálu a vytvoření dalších pracovních míst. Stavba tzv. „zámečku“ nikdy nebyla, a není, památkově chráněným objektem. Společnost MALINA – Safety s.r.o. vždy postupovala zcela striktně dle platných právních norem. Ministerstvo kultury ČR svým rozhodnutí ze dne 3. 12. 2013 neprohlašuje dům č.p. 2032 na pozemku parc. č. st. 1949, k. ú. a obec Jablonec nad Nisou, za kulturní památku.

Zcela odmítáme postoj úzké skupiny aktivistů, kteří svým jednáním a vyjádřeními poškozují mediální obraz moderní výrobní a regionálně významné technologické společnosti, jen na základě historické retrospektivy. Činnost recesistického spolku Schlaraffia (v překladu: „země povalečů“), která se odehrávala od roku 1909 do roku 1938, byla elitářskou záležitostí místních podnikatelů.  Nepovažujeme ji tedy v širším kontextu za společensky významnou.

 Vzhledem k tomu, že společnost MALINA – Safety s.r.o. si je zcela vědoma své společenské zodpovědnosti, dlouhodobě svou výrobní a obchodní činností přispívá k zaměstnanosti v regionu, a chce svými podnikatelskými aktivitami přispívat k harmonickému rozvoji Jablonce nad Nisou, rozhodlo se vedení společnosti umožnit případným zájemcům odkup budovy zámečku za symbolickou 1,- Kč. Demontáž a odvoz veškerého materiálu budou realizovány na náklady kupujícího na základě dohodnutého harmonogramu se stávajícím majitelem objektu. Tento postup by umožnil znovupostavení objektu na jiném, lépe vyhovujícím místě. Další využití této kulturní a turistické pamětihodnosti může nadále připomínat činnost spolku recesistů Schlaraffia.

 Uvolněný pozemek tak umožní rozvoj společnosti MALINA – Safety s.r.o. a vytvoření několika desítek dalších pracovních míst v Jablonci nad Nisou.

 Ing. Radek Malina, jednatel společnosti

 

Jak vyplývá z výše uvedeného, nabízí vlastník k odkupu pouze budovu zámečku. Pozemek však zůstane jejím majetkem a ten chce využít pro své podnikatelské účely. Realizace takového transferu je však vlastně nesmysl. Jak připomíná památkář Miloš Krčmář, lze přemístit sochu, s obtížemi drobnou kapličku, případně roubenou chalupu. Navíc zásadou památkové péče by měla být ochrana objektu in situ, tedy na místě, kde vznikl.

Odkazy na další články k této kauze:

http://www.denik.cz/liberecky-kraj/zamecek-ano-pozemek-ne-ani-mesto-to-tak-nechce-20140131-zr1k.html

http://bydleni.idnes.cz/zamecek-v-jablonci-ceka-na-zapsaani-mezi-pamatky-f5w-/architektura.aspx?c=A130813_082322_liberec-zpravy_tm

http://liberec.idnes.cz/zamecek-schlaraffia-nebyl-zapsan-mezi-kulturni-pamatky-pjc-/liberec-zpravy.aspx?c=A140115_122112_liberec-zpravy_tm

Aktuální foto, únor 2016

 

Zámeček Pustějov

Kauza: za dotaci chce obec zbourat místní zámeček, místo aby ho opravila

Poloha: kraj Moravskoslezský, okres Nový Jíčín, obec Pustějov

Vlastník: obec Pustějov

Patrová obdélná budova se sedlovou střechou a dvěma vysokými štíty na kratších stranách.

Zámeček byl postaven augustiniány někdy v polovině 18. stol. v barokním slohu. Byl správním sídlem klášterního panství. Po zrušení fulneckého kláštera v roce 1784 byl zámek přestavěn na kaplanku a Pustějov se společně s ostatními klášterními vesnicemi stal statkem náboženského fondu.

V roce 1825 panství koupil Karel Czeika z Badenfeldu a připojil k fulneckému panství. V roce 1842 získal zámek Kristián ze Stockmaru a v roce 1855 Filip, hrabě Flanderský. Od roku 1868 sloužil zámek jako fara.

V roce 1911 byl přestavěn a upraven na obecní dům. Poté sloužil i jako tělocvična.

Zámeček zvenku neobsahuje téměř žádné historicky cenné stavební prvky, ty byly odstraněny v průběhu novodobých stavebních úprav a budova je hodně architektonicky znehodnocena. Dochoval se pouze vstupní barokní portál. Jeho půlkruhový oblouk je zdoben reliéfními volutami s kordonovými římsami nad hranolovými vstupními pilíři s nárožníky. Na vrcholu oblouku je umístěn znak (silně poškozený) města Fulnek v rokajovém ornamentu. Uvnitř jsou však zachovány klenby a štuková výzdoba. Navíc se jedná o jednu z mála památek v této vesnici.

Zdroj:

http://www.novinky.cz/domaci/360548-za-evropskou-dotaci-zbouraji-na-novojicinsku-byvaly-barokni-zamecek.html

 

Dnes je zámek v majetku obce, která však o něj nepečuje. Naopak, jejím cílem je nyní odstranění budovy zámku, na což získala i finanční dotaci. Viz zápis z jednání zastupitelstva obce:

Usnesení

z 2.zasedání Zastupitelstva obce Pustějov, konaného dne 2. února 2015 v 18.00 hodin sále Obecního úřadu v Pustějově.

 

 

Zastupitelstvo obce po projednání:

  1. Schvaluje

 

  1. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady na projekt – „Odstranění stavby Pustějov č. 218 a 219.

2.19       Smlouvu o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, osobní služebnosti a smlouvu o právu provést stavbu IP-12-8016792, Pustějov, Urbanová.

3.19      Smlouvu o dílo mezi Obcí Pustějov a Ekobau Invest a.s. na akci „Realizace energetických úspor na budově základní školy v Pustějově“.

 

 

  1. Bere na vědomí

 

1.19                 Informaci předsedkyně výboru pro sport a spolkový život o konání fotbalového maratónu dne 7.2.2015 jako  „Memoriál Pavla Heinricha“.

 

 

 

       Ing. Tomáš Maiwaelder                                                                                          Ing. Viliam Malek

                     starosta                                                                                                                 místostarosta

                         v.r.                                                                                                                             v.r.

 

 

 

 Nebudeme zde spekulovat o pravém účelu tohoto chystaného počinu. Je však velmi zarážející, že se obec zřejmě ani nechce pokusit finanční prostředky využít spíše na záchranu bývalého zámečku. Ten je totiž památkou - ač nemá památkovou ochranu - a dokládá historii zdejšího místa i regionu. Stačí se podívat na webové stránky obce (http://www.pustejov.cz/stranky/pamatky), tam totiž o zámečku nenajdeme ani zmínku, což může vyvolávat domněnku o zcela cílené a záměrné likvidaci zámečku. Obecní úřad totiž tvrdí, že zámeček je ve velmi špatném technickém stavu, který je vlastně nebezpečný pro okolí. Na opravy prý nemá peníze. Jak však konstatovala památkářka, není stav objektu natolik katastrofální, že by vyžadoval demolici.

Zajímavý je i přístup státní památkové péče, jejíž konání je nejen v tomto případě více než zarážející. Jakoby drobné nebo vesnické památky nezasluhovaly alespoň takovou "pozornost" státní péče, že by byly chráněny. Teprve nyní, když začíná tato "kauza" prosakovat více na veřejnost, se památková péče začíná trošku o tento objet zajímat. Doufejme jen, že není příliš pozdě.

Viz též:

http://www.hrady.cz/index.php?p=vox_list&articleID=1447

http://www.novinky.cz/domaci/360548-za-evropskou-dotaci-zbouraji-na-novojicinsku-byvaly-barokni-zamecek.html

http://www.novinky.cz/domaci/361352-pustejovsky-zamek-ktery-ma-byt-zbouran-za-evropskou-dotaci-muze-byt-pamatkou.html

Reportáž České televize:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/415231100030203-udalosti-v-regionech

 

Aktuálně se kauzou Pustějovského zámečku zabývá několik významných historiků a ochránců památek, mimo jiné regionální historik pan Jiří Tichánek, který publikoval nejnovější informace na serveru hrady.cz, které zde přetiskujeme:

Pustějov - znovuobjevený zámek

Pokračování boje o pustějovský zámek přináší nečekané objevy
Jiří Tichánek   (7.4. 2015 )

 

image
Pustějov
pozůstatek barokního kachle původních kamen
© Jiří Tichánek 04/2015

 

 

O patrné snaze vedení obce Pustějov na Novojičínsku zbavit se demolicí nepohodlné budovy bývalého zámečku v centru své obce bylo v lednu tohoto roku napsáno již mnohé. Ve stručnosti bylo napsáno to, že se bývalý zámeček z poloviny 18. století jakožto dlouhodobě neudržovaný stal pro vedení obce zřejmě nepohodlným. S pozoruhodnou historií zámku neobeznámený kolemjdoucí by se stanoviskem vedení mohl souhlasit. Zvenčí je budova nevýrazná, nevelká, s obyčejnou sedlovou střechou, se zašlou břízolitovou omítkou, moderními okny a dveřmi, zkrátka obyčejná oku nelahodící budova s typickými prvky úprav připomínajících temnou éru socialistického chodu obcí. Na bývalou zámeckou éru dnes zvenčí upomíná jen kamenný vstupní portál průjezdu s erbem fulneckých augustiniánů.

 

Nevzhledná budova se bude možná brzy bourat. Vedení obce si umně zařídilo evropskou dotaci na demolici Obecního domu. V Pustějově se totiž velmi brání používání výrazu „zámek“, třebaže jej ve svých publikacích za zámek označuje nejeden přední historik a badatel (za všechny např. uznávaný prof. František Musil či regionální badatel Jiří Tichánek). Tato skutečnost jakoby byla v Pustějově tabu.

 

Díky zapojení široké veřejnosti, avšak i odborníků, jež nicméně místostarosta obce ve svém písemném vyjádření označil za "neznalé a neobeznámené se skutečností", bylo zjištěno mnoho nového a vskutku zajímavého.

 

1. V roce 2009 se obec pokoušela zámek zrekonstruovat. Dle všeho se nacházel ve slušném technickém stavu, jinak by se do tohoto počinu obec zřejmě nepouštěla. Jen na vypracování projektové dokumentace obec získala z krajských dotací částku bezmála milion korun. Z vlastního rozpočtu pak musela přidat 422.000,-. Za tuto jednoznačně překvapivě vysokou částku byla vypracována projektová dokumentace "Multifunkčního centra venkovského života regionu Poodří". Nejde se nepídit po tom, jakou reálnou hodnotu takový projekt musí mít, už jen vzhledem k tomu, že si lze v krajském městě za obdobou částku pořídit nadstandardní byt či relativně velice slušný stavební pozemek. No anebo si pořídíte projekt na jednopatrovou budovu o rozměrech 24 x 14 metrů.

 

Jak se ukázalo, projekt byl značně předimenzovaný a další dotace na vlastní realizaci obec nezískala. Jaký byl tedy osud tohoto zvláštního projektu? Byl vložen do šuplíku, kde se zřejmě nachází dodnes. Možná pokud by tehdejší (a vlastně i současné) vedení obce bylo skromnější, mohla obec dotaci získat a dnes již mohl zámek opět fungovat. Dle výpovědí některých nejmenovaných občanů Pustějova by však tato varianta nebyla pro "vedení obce výhodná", což už jsou však jen spekulace, kterými se nemá cenu zabývat.

 

2. Po uplynutí pěti let, v rámci nichž nemohla obec na stejný objekt žádat další dotaci, přišel rok 2014 a překvapivá změna kurzu. Vedení obce si možná uvědomilo přemrštěnost svého původního plánu a patrně si řeklo, že lepší jakákoliv menší dotace než dotace žádná a že i z dotace na zboření "Obecního domu" se dá leccos získat. To něco je však velmi diskutabilní s ohledem na skutečnost, že obec obdržela dotaci takřka 2 miliony korun a reálná cena demolice by se podle vyjádření stavařů mohla pohybovat již kolem 600.000 až 800.000 Kč. Důležité je očividně umět projekt na demolici dobře nacenit. Pozoruhodná je i lehkost, s jakou obec dotaci získala, aniž by se kdokoliv odpovědný seznámil se skutečným stavem budovy, a aniž by dotační úřad měl jednoznačně odborným stavitelem ověřen stav budovy, který vedení obce nesprávně označilo za havarijní. Právě na slovech havarijní stav staví vedení obce svou rétoriku na obhajobu demolice. Jeví se jako nepochopitelné, že se vedení obce k tomuto zjevně unáhlenému tvrzení uchyluje. To si nedalo práci zámek si řádně prohlédnout? Anebo stojí za nesprávným hodnocením stavu něco jiného?

 

Jinou záležitostí vhodnou k budoucímu prověření je nejmenovanými pustějovskými občany tvrzené získávání stavebních zakázek zpravidla jen jednou firmou úzce napojenou na osobu, jež by se z hlediska své funkce měla zamyslet nad případným střetem zájmů.

 

3. Na základě zájmu o budoucnost Pustějovského zámku jej na přelomu března a dubna 2015 osobně navštívili odborníci z oboru stavebnictví, aby analyzovali reálný stav budovy. Byla-li jejich zjištění překvapivá, nechť si ctěný čtenář rozhodne sám. Dle provedené stavebně-technické analýzy se zdá, že výrok o havarijním stavu zámku a jeho nebezpečnosti pro obyvatele je mírně řečeno unáhlený, spíše pak vypovídá o touze dotaci za každou cenu získat, třebaže by cesta k ní byla lemována účelově zamlčenými informacemi, polopravdami a jinými projevy nedobré víry. Stavaři označili stavební stav budovy za relativně velice slušný. Vlhkostí podmáčené zdivo a plísní sužované stěny označili za projev běžné vzlínající vlhkosti s absencí výraznější plísně, s lokálně opadanou omítkou. A původ tohoto stavu? Nezájem majitele zámku objekt alespoň v nezbytné míře udržovat. Místo toho jeho stav dále zhoršuje nevhodným skladováním stavebního materiálu v bezprostřední blízkosti stěn zámku, vpouštěním vody tekoucí ze dvora a vodovodního potrubí do sklepů atp.

 

Střecha je podle pana místostarosty v tak havarijním stavu, že z objektu „uteklo několik odborných firem“. Autor nechápe, co firmy k útěku vedlo. Snad že si obec představovala provedení stavebních prací zadarmo? Přední brněnští odborníci na dřevo konstatovali, že jsou některé dřevěné části krovu opravdu na několika místech degradované, ale s ohledem na zbylou část krovu, která je staticky zcela v pořádku, nehrozí v blízké budoucnosti jeho pád. I zde pak bylo jednoznačně konstatováno, že jsou lokální kazy ve střeše způsobené celkovým zanedbáním údržby střechy majitelem objektu - obcí. Řádný hospodář dbá o svůj majetek lépe, nenechá bez povšimnutí uvolněné tašky na střeše, nenechává ho chladným vadné oplechování detailů, kterými mu do domu zatéká.

 

Člověku se opět nemůže nezamyslet nad otázkou: Děje se to vše s nějakým skrytým účelem? Existuje zde již více než deset let vůle majitele a správce budovy o její alespoň základní údržbu, anebo se zde jako patrnější jeví snaha přivést objekt ke stavu co možná nejhoršímu? Pokud se na péči o objekt v následujících pěti deseti letech nic nezmění, slova o havarijním stavu již dost možná na místě budou…

 

4. A nakonec zajímavá perlička. Spolu se stavaři se do zámku konečně dostali i památkáři a historici a ani ti se nestačili divit. Doposud se očekávalo, že nejcennějším dochovaným stavebně architektonickým prvkem na zámku je kamenný portál se znakem na fasádě. To, co ale památkáři uviděli vevnitř, předčilo jejich očekávání: dochované valené a plackové klenby s výsečemi na takřka 2/3 plochy nejen v přízemí, ale překvapivě i v patře zámku, to vše ve výborném stavebním stavu. O zachované původní barokní dispozici s kaplí doposud nikdo nevěděl. Zvenčí ošuntělá budova se ukázala být malou regionální senzací, jež nese znatelný rukopis významného architekta poloviny 18. století Mikuláše Thalherra. Že byl zámek postaven v době vrcholného působení řádu augustiniánů ve Fulneku, se vědělo. Augustiniáni byli významným vědeckým a kulturním fenoménem kraje a zaměstnávali, až do zrušení řádu Josefem II., po celé 18. století stavitelskou rodinu Thalherrů. Není bez zajímavosti, že Thalherrové po zrušení řádu přešli do služeb arcibiskupa olomouckého a stali se architekty unikátních kroměřížských zahradních staveb.

 

Zámek v Pustějově je tak možné označit za příklad venkovské augustiniánské stavby, jehož "objev" doplňuje mozaiku barokního stavitelství na celé Moravě.

 

5. A jaký tedy osud cenné památky bude? Nevíme. Jistí si nejsou ani samotní obyvatelé Pustějova, z nichž některým se odstranění v současnosti ne zcela vzhledného břízolitového „obecního domu“, jak jim je objekt některými prezentován, zamlouvá, jiní touhám o demolici zámku, nejvýznamnější místní památky, nerozumí. Názor stavebních odborníků byl popsán výše, památkáři a historici označují plánovanou demolici za lumpárnu nejvyššího řádu a právníci, kteří v současnosti analyzují proces žádosti o dotaci na demolici, zvažují podání trestního oznámení s ohledem na podezření vztahující se k uvedení nepravdivých a hrubě zkreslujících údajů v samotné žádosti.

 

A vedení obce? To stále trvá na demolici, jakož i na dříve proklamovaném „havarijním stavu“, třebaže ten při skutečném ohledání shledán nebyl. Stále přitom odmítá návrhy žadatelů o odkup a rekonstrukci zámečku. Pan starosta v lednu podle výpovědí lidí před redaktory ČT prohlásil, že mu jde velmi o zachování zámečku, ale že mu záleží hlavně na lidech a obec na rekonstrukci nemá. To snad lze i pochopit, obec koneckonců evidentně nemá ani na základní údržbu objektu - zajímavé však je, že už jednou vynaložila skoro půl milionu za projekt „do šuplíku“ a nyní objevila další prostředky, kterými hodlá přispět na zmíněnou dvojmilionovou částečně dotovanou demolici. Pan starosta se nechal slyšet rovněž v tom smyslu, že pokud by chtěl někdo obecní dům opravit, klidně mu jej za korunu prodá. Tuto nabídku obratem přijala osoba, o jejíž důvěryhodnosti svědčí mnoho kvalitní práce a zrekonstruovaných památek, mezi nimi i těch, nad kterými byla také již téměř zlomena hůl. Pan starosta však prohlásil, že s žádnými spekulanty jednat nebude. Inu, takové je jeho rozhodnutí. Není tím však snad až přehnaně flagrantním způsobem dáváno najevo, jaké okolnosti za děním kolem Pustějovského zámku ve skutečnosti stojí?

 



 

Pustějov   pozůstatek barokního kachle původních kamen  © Jiří Tichánek 04/2015

Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
pozůstatek barokního kachle původních kamen
Pustějov  historická klenutá místnost v přízemí zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
historická klenutá místnost v přízemí zámku
Pustějov  klenuté schodiště do patra zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenuté schodiště do patra zámku
Pustějov  štukové zrcadlo místnosti, která mohla být zámeckou kaplí  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
štukové zrcadlo místnosti, která mohla být zámeckou kaplí
Pustějov  klenutá místnost v patře zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenutá místnost v patře zámku
Pustějov  klenutá místnost v patře zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenutá místnost v patře zámku
Pustějov  klenutá místnost v patře zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenutá místnost v patře zámku
Pustějov  klenutá místnost v patře zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenutá místnost v patře zámku
Pustějov  prý havarijní krov zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
prý havarijní krov zámku
Pustějov  cenné barokní dveře do podkroví zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
cenné barokní dveře do podkroví zámku
Pustějov  klenutá vtsupní hala v patře zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
klenutá vtsupní hala v patře zámku
Pustějov  vlastníkem neudržované sklepy zámku  © Jiří Tichánek 04/2015
Pustějov
© Jiří Tichánek 04/2015
vlastníkem neudržované sklepy zámku
 
 
 

 

 

 

 

 

TOPlist