Založit webové stránky nebo eShop

ARISTOKRAT-CLUB  vše o panských sídlech a dalších památkách

Sakrální památky

Seznam článků:

Fara Křinec

 

Poloha: Středočeský kraj, okres Nymburk, obec Křínec

Majitel: soukromý

internetové stránky: nejsou

Přístupno: nepřístupno

Navštíveno: listopad 2016

 

V těsném sousedství kostela sv. Jiljí a křineckého zámku se nalézá zajímavá stavbička bývalé fary.

Objekt fary byl postaven v barokním stylu v 18. století.

V budově se dochovaly nástropní malby, unikátní schodiště a fara je památkově chráněná.

Je součástí barokního sakrálního areálu, který byl založen již. v 17. století (kostel byl postaven v duchu raného baroka ve 3. čtvrtině 17. století a barokně byl upraven v roce 1760. Fasády byly poté upraveny klasicistně v roce 1861. Konkrétnější zmínky o budově fary nejsou, avšak stavebně se předpokládá, že byla postavena v 18. století) a tvoří významnou architektonickou dominantu obce.

Přestože na  budově fary proběhly sanační práce a došlo ke statickému zajištění  narušeného jihozápadního rohu budovy, je ve velmi špatném stavu a postrádá minimální údržbu. Okna mají vytlučená skla, okolí je neudržované. Fara se nalézá v těsné blízkosti kostela, který, ač opraven, má místy také vytlučené okenní tabulky. Vstup do areálu je kamennou branou a celý je ohraničen kamennou zdí.

Na katastru nemovitostí je jako majitel zapsán pan Bc. Machník a fara je vedena jako objekt k bydlení.

Již několik let je fara nabízena k prodeji, avšak zřejmě bezúspěšně.

Vpravo od areálu se nalézá zámek, o kterém budeme psát v dalším článku.

 

Detail kostela

Vstupní vestibul, přízemí

Přízemí

Detail schodiště

První patro

Luteránský kostel Třebenice

Muzeum českého granátu Třebenice - viz http://aristokrat-club.wbs.cz/Muzea-a-dalsi-pamatky.html

Piaristický klášter - Ostrov nad Ohří

Poloha: Karlovarský kraj

Majitel: město Ostrov                                                                                      

Internetové stránky: www.ostrov.cz

Přístupný: běžně, v návštěvních hodinách

Doba návštěvy: červenec 2015

                Piaristický klášter v Ostrově s gymnáziem založila manželka majitele panství Julia Jindřicha Sasko-lauenburského Anna Magdaléna, rozená z Lobkovic a poprvé provdaná Novohradská z Kolovrat, v roce 1666. Budovu vystavěl Martin Reiner z Prahy. Byla vysvěcena v roce 1874. Klášter vychoval řadu vědců a pyšnil se rozsáhlou knihovnou se vzácnými svazky. V roce 1850 byl klášter změněn ve vojenský lazaret, ale mniši dostali ubytování v domě tehdejšího majitele velkostatku, velkovévody toskánského, a ještě dva roky ve svých bytech studenty vyučovali. Jednání města o obnovu gymnázia či o odkoupení nebo pronájem budov v dalších letech neměla úspěch. Když velkovévodové toskánští, vedlejší větev Habsburků, přišli v roce 1859 o svůj italský státeček, přesídlili na své ostrovské panství. Pobyli tu sice jen krátce, brzy si zakoupili jako své sídlo zámek v Brandýse nad Labem, ale Ostrovu velmi přáli. Z jejich příspěvku a z příspěvků nejvyšších členů rodu Habsburků bylo piaristické gymnázium v roce 1863 obnoveno.

                Dnes patří budova městu Ostrov, které ji zadaptovalo na byty. Klášterní kostel je však přístupný veřejnosti. Zbyly zde spíše jen torza oltářů a dalších uměleckých děl. V sakristii a na emporách se však vystavují různé předměty, např. obrazy týkající se dějin Ostrova a jeho majitelů, ostrovský porcelán apod., a v hlavní lodi se konají různé výstavy a kulturní akce. V době naší návštěvy zde byla zajímavá výstava o Járovi Cimrmanovi a zároveň se chystal na večer koncert. Vstupenky se kupují v prostoru hned vedle kostela a obvykle je možno si prohlédnout i další objekty, které však bohužel v době naší návštěvy nebyly přístupné.

                K těmto objektům, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti kláštera, patří především pohřební kaple vévodů sasko-lauenburských a jejich dědiců markrabat bádenských. Jako první sem byl v roce 1666 pohřben její budovatel vévoda Julius Jindřich Sasko-lauenburský. Dále se v areálu nachází, v roce 2002 jako první z něj opravená, tzv. Einsiedelská kaple. Pojmenování dostala podle Panny Marie z Einsiedelu a byla prý vystavěna na památku prvních slov, která pronesl syn vnučky Julia Jindřicha Sasko-lauenburského Františky Sibyly Augusty po návštěvě kaple v Einsiedelnu. Zdobí ji soška černé madony. Zajímavá je také kaple sv. Floriána, kterou zbudovala tatáž markraběnka na památku toho, že oheň, který v roce 1691 postihl město Ostrov, ušetřil část města kolem zámku. Ačkoliv za reforem císaře Josefa II. koncem 18. stol. byla kaple zrušena a složila jako skladiště, dochovaly se zde rozsáhlé nástropní malby. V roce 1933 byla restaurována a přeměněna na památník padlým z 1. světové války a později doplněna jako památník padlým z 2. světové války.

                Jak již bylo řečeno, v době naší návštěvy nebyly tři popsané kaple přístupné, výstava v klášterním kostele byla přístupná volně. Nejen výstava o Járovi Cimrmanovi, ale i zachované části inventáře kostela a další výstavky byly velmi zajímavé.

Naše hodnocení:  yesyesyesyesyesyes

Klášterní kostel

Pohřební kaple vévodů Sasko-lauenburských

Freska v kapli sv. Floriána

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Most

 

 

Poloha: Ústecký kraj

Majitel: Česká republika (Národní památkový ústav – územní památková správa Praha)

Doba návštěvy: srpen 2014

Internetové stránky:  www.kostel-most.cz

Přístupný: běžně přístupný v návštěvních hodinách

Pozdně gotický kostel byl zbudován po katastrofálním požáru, který postihl město Most v roce 1515. Stavba nového kostela pak trvala více než tři čtvrtě století, kostel byl vysvěcen v roce 1594. Velmi zajímavá je pozdně gotická klenba, asi nejcennější je reliéfní výzdoba empory. Po obvodu kostela se nachází více kaplí, avšak ne u všech se dochovalo původní vybavení. Za zhlédnutí stojí také vitráže z novější doby, které můžeme vidět v podobě jakési galerie na ochozu. Nejznámější z dějin kostela je jeho přesun v roce 1975 o 841 m, ke kterému došlo kvůli těžbě uhlí.

V kostele si lze objednat prohlídku, jinak kustod podá na začátku kratší informaci o dějinách kostela upozorní na nejdůležitější části jeho interiéru (hlavně na reliéfy na empoře), pak je možná samostatná prohlídka. V interiéru se může i fotografovat. V suterénu je promítací sál, kde je možno vidět původní dokumentární film o přesunu kostela.

Zmiňovaná organizace prohlídek se ukázala jako dobrá, jen o film je třeba si říct (vchod je naproti pokladně).

Okolí kostela je upraveno, v sousedství je barokní špitál s kostelem, působí velmi dobře.

Kostel stojí na okraji města, a i když je dobře vidět, není snadné se k němu vždy dostat (od nádraží to tentokrát bylo velmi obtížné, protože přímá cesta byla uzavřena a jiná cesta se hledala poměrně obtížně). Jinak k prohlídce rádi doporučujeme.

Naše hodnocení: yesyesyesyesyesyes

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dominikánský klášter

Poloha: Liberecký kraj, okres Liberec; v centru města

Majitel:

Internetové stránky: http://zdislava.cz

Doba návštěvy: vícekrát, naposledy říjen 2014

Jablonné v Podještědí má jedny z nejstarších dějin okolí. Vzniklo již před polovinou 13. století a založil je významný šlechtic, který působil na dvorech posledních Přemyslovců, Havel z rodu Markvarticů. Když si nedaleko vybudoval hrad (dnes zámek) Lemberk, začal se psát „z Lemberka“ a založil samostatnou větev Markvarticů, která si takto dále říkala. Vymřel na samém konci 14. století, ale ještě dříve se zdejším majetek rozdělil a Jablonné pak mělo samostatné dějiny, jiné než Lemberk.

Havel s manželkou Zdislavou (dnes svatou, patronkou Libereckého kraje a litoměřické diecéze) založili v Jablonném klášter dominikánů. Zdislava, patrně po vzoru Anežky Přemyslovny, pečovala o chudé a nemocné, moc jistých faktů o ní známo není, ale dominikáni ji zde měli ve velké úctě. Byla pohřbena v klášterním kostele.

Na přelomu 17. a 18. století byl klášter, a především klášterní kostel barokně přestavěn, a to podle plánů architekta Lukase von Hildebrandta. S přestavbou začal tehdejší majitel jablonnského panství František Antonín hrabě Berka z Dubé, ale po jeho smrti se stavba protahovala a byla zjednodušena. Hrob Zdislavy zůstal i po této přestavbě na svém původním místě, uvnitř kostela. Klášter byl zrušen v roce 1788 za josefínských reforem. Ve stejném roce však došlo k velkému požáru města, tehdejší farní kostel již nebyl obnoven a farním kostelem se zdejší klášterní kostel. Krátce byl klášter obnoven po roce 1945 (zrušen roku 1950), pak krátce v roce 1969 a nakonec roce 1989, kostel však stále slouží jako farní.

Nejcennější je asi samotná stavba kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy, která dnes nese titul Basilika Minor. Uvnitř se dochovalo několik barokních artefaktů (např. bysta Františka Antonína hraběte Berky z Dubé), ale po požáru v roce 1788 byl rovněž značně poškozen, takže většina jeho zařízení pochází z doby obnovy, která probíhala po celé 19. a ještě na počátku 20. století. Jednotlivé oltáře a další zařízení však zdařile napodobují původní barokní, takže dávají představu o původní podobě. Zajímavý je např. oltář s relikvií (lebkou) sv. Zdislavy či jiný s nedávno získanou relikvií blahoslaveného posledního rakousko-uherského císaře Karla. V kryptě je již zmiňovaná hrobka sv. Zdislavy (lze do ní nahlédnout i otvorem se zdobenou mříží ze samotného kostela), dále pak hrobky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé a hrabat Pachtů z Rájova, kteří vlastnili Jablonné v 18.-19. století.

Prohlídky je možno absolvovat organizovaně s průvodcem, obvykle v každou celou hodinu. Zahrnují klášterní refektář a část ambitu, kde se vystavují různé bohoslužebné předměty, obrazy apod. a chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Na požádání lze navštívit i kryptu. Organizace prohlídek však není zcela ustálená a mohou v ní nastávat změny (nepanuje např. shoda v tom, zdali zpřístupňovat kryptu, která je nejen chladná, ale i tmavá, a tudíž se nejeví zcela bezpečně, a pokud ji zpřístupnit, pak v jaké míře; v poslední době vznikají, údajně především v pražském vedení řádu, často dosti bizarní projekty zpřístupnění, bez znalosti poměrů na místě). Refektář, a zejména interiér kostela působí místy poněkud omšele, ale za návštěvu určitě stojí. Na své si zde přijdou jak milovníci stavební historie, tak historie samotné (do výkladu se dost promítá i historie samotného města a jeho majitelů) či umění, zvláště církevního. Personál je vstřícný a výklad zajímavý. Nicméně by bylo vhodné např. zkrátit výklad historie v refektáři, v kostele rozložit výklad a postupovat při něm po jednotlivých místech, nikoliv při celém výkladu sedět v lavicích apod.

Do Jablonného lze cestovat vlakem, stanice na půli cesty mezi Libercem a Českou Lípou, z Liberce a Děčína je rovněž dobré spojení autobusem.

Návštěvu lze spojit s prohlídkou města (morový sloup na náměstí a jiné sochy, vyhlídková věž na bývalém farním kostele, pozdějším pivovaru, barokní lovecký zámeček, pozdější poštovní stanice, kde se zastavil i císař Napoleon I., za městem zámek Nový Falkenburk, kde je však dětský domov, tudíž lze jen od brány nahlédnout), s návštěvou zámku Lemberk či procházkou k tzv. Zdislavině studánce pod Lemberkem v lese, která má údajně léčivou vodu.

 

TOPlist